Aktuálně

Disclaimer: Budu to psát obecnou češtinou, protože chci. Jsou to opravdu moje osobní reflexe, nikoliv stanoviska Amonitu coby entitity bez individuální tváře  (zbožné to mé přání). Mnozí se mnou již o těch tématech diskutovali a mně (možná i sobě) tím pomohli svůj náhled ujasnit. Díky.

Svět se změnil, doba se změnila, my jsme se změnili, Amonit se změnil. Fakt triviální konstatování s poukazem na nekonečné množství otevřených interpretačních dveří, vlčích doupat i králičích děr. Nechám tento mnohoznačný textový otvírák viset v úvodu reflexe, neb jest to příznačné.

Nechci se moc rozkecávat, i tak je to na dnešní dobu TLDR (Too Long; Didn’t Read!). Tedy, co odstavec to refelexe/myšlenka v zahuštěné, a tudíž interpretačně otevřené, podobě. Tu subjektivní interpretaci až prožitek a syntézu textu a celého dojmu z něj pak nechávám na laskavém čtenáři.

Borisovo lóže. No, efektivně, leč navenek nezjevně, v něm už nemáme Broskev a Kryštofa. Jo, jsem toho hlavní příčinou. Není to něco, co by mě těšilo, ale stále si za tím stojím. Ikdyž jasně cítím, že jsem seknul do živého (i do vlastního masa, zůstanu-li u téhle metafory). Vypjatý akt pseudomorálního poblouznění nebo nutná sebeobrana vlastní konsistence? Stále nevím. Že jsou teď oba Vznešenými bubny, jsem rád. 

Borisovo lóže. Kdo, z těch co k nám jezdí a jezdili na akce, to vlastně vnímá? Že je nějaké Borisovo lóže a že se změnilo? Že máme nějaké stanovy, druhy členství a další (eso/sekto) atributy organizace? Kdybych velkou část toho sám kdysi nesepsal, asi by mě to taky nezajímalo. Snad ten recesistický počin mě stále baví, ale ten eso/elitářský koncept mi už dost vadí. Hledám nějaký nový funkční pohled na to celé. Na to, že někdo to stejně musí vykopnout a vzít si za to zodpovědnost, jinak by žádná akce nebyla.

Letní program (též „šamanský týden“). Nebyl vyhlášený a byl učiněn pokus komunikovat, že tam máme společný prostor pro společné hledání. Zajímalo by mě, kdo si toho všiml, kdo tomu věřil a koho to vlastně oslovilo?

Letní program. Nebyli zájemci, nebyl program. Co je příčina a co důsledek? Co vlastně (teď, v nové době, která se ještě nezrodila, a ve světě, který se už změnil) od Amonitu kdo očekává? Víme sami o sobě co bychom teď chtěli a potřebovali nejvíc, v nové době, která se ještě nezrodila, a ve světě, který se už změnil?

Letní program. Už ho do budoucna nechci rozmýšlet na 9 dní. Je to dlouhé i na mě, 4 budou fajn, to bych rád.

Údolí. Srdcová záležitost. Cítím se tady výrazně svobodněji a divočeji než ve Skřidlech. Síly je tu hodně, trochu jiné než ve Skřidlech. Málo pohodlí pro ty kdo přijíždějí? Rozumím, pracovat na tom chci, jde to ztuha.

Otevření, informovanost, prostor pro vlastní přínos těch, kdo chtějí něco přinést. Těžké velmi! Dát to vědět těm, kdo to chtějí. Jak poznat, že ti a ti opravdu chtějí spíš prostor pro uzdravení, relaxaci, poklábosení s bytostmi známými ze staré doby i s těmi novými, co mají cosi v srdci stejného, komunitu? Kdo chce (opravdu) co? Informovanost? Texty mimo FB? TLDR! Neustálé komunitní štěbetání na sociálních sítích? Mimo moji přirozenost.

Ceny akcí. Teze, že se lidi musí naučit ocenit tu hodnotu, kterou akce Amonitu přináší, že vyvážená výměna energií, prostě nemám rád. Příliš invazivní tak nějak mi přijdou. Já to dělám i kvůli sobě (možná hlavně kvůli sobě). Neztrátová bilance financí už jen kvůli rozvoji komfortu v Údolí ale nutná, to pravda. Doporučené ceny akcí s možností dát více, rozumný kompromis. Jak to správně komunikovat? TLDR!

Zvaní na akce. To, že vám před akcí osobně nevolám neznamená, že vás tam nechci. Je tu web, jsou FB události, je mailing list. Můžete si to dát do kalendářů, můžete mě kontaktovat a zeptat se (to je chvíle, kdy s vámi budu komunikovat upřímně rád). Nechtějte ale, abych vás přemlouval. Co sám nerad, nečiň jinému. Jo, ikdyž tak nějak společensky to ten druhý očekává.

Čas, vůle a chuť pokračovat. Času mám taky sakra málo, ale stále se mi daří ho pro Amonit trochu urvat. Mám chuť i vůli dál připravovat zázemí, držet prostor, dělat sauny, cesty bubnů, výrobu, hluboké ponory, hovory u ohně, rápé, … Dává mi to stále smysl. I v nové době, která se ještě nezrodila, ve světě, který se už změnil. Individuálně (jenom sám pro sebe) nebo, když se to sejde, v Amonitu s těmi kdo přijedou, protože chtěli a ne proto, že je někdo přemlouval.

… a taky mám rád tu komunitu. Fakt.

Již delší dobu slibuji vyvěsit scan cviků, které na akcích vede Petr Skalický, tedy jeho slavné až legendární rozvičky. PDF soubor má 28MB a je zde.

Vlčica mi ještě poslala odkaz na Youtube, kde to cvičí číňan. Zřejmě blíže k původnímu zdroji, nicméně Petrovo podání je prostě šamanštější.