Z putování na Závist – Hromnice 2024

Zapsala Mo jak vnímala v proudu obrazů..  srdcem ženy, poutnice, strážkyně místa Závisti i jiných silových míst uvnitř i vně. Ta, která srdcem i v kruhu Amonitu je dál s vámi.

Jedno dubové rapé pro všechny spojilo nás u kořenů dubu.. Přátelství dávné.

Putovat i být doma v srdci za mě cesta.

Není to o tom, kdo co je na papíře, formálně, ale v srdci.
Vracíme se a stojíme teď přesně, kde kdo jsme tak správně, jak jsme.
Ajuta a Augustín zaslechla jsem včera u ohně. Krása… přeji dobrou cestu i mnoho sil všem ve výzvách a lekcích
U ohně…
Začali jsme mluvit z hluboka o podzemních prostorech Země.
Kačka i já cítíme volání přespat v jeskyni.
Poznat i takové prostory, kde vždy naši předci moudré civilizace v tichu a klidu přestály velké otřesy a změny na Zemi
Země při putováních nám dává kotvu.
Putovat sám i spolu.
Chvála poutím.

Ženy spolu jedly a čekaly na muže, až zažehne Jiskru ohně. Náčelník je v nové síle.
Sépo, tvoje umění nejen s vykuřovadly v krajině. To je dar.
Pro mě nádherný nový rozměr poutě a moc ráda si to zopakuji nejen na Amonitích akcích.

Jsme znovu v bodu nula a tvoříme.
Někdo doma s rodinou, někdo na putování.
Někdo chystá akci.
Někdo svatbu.
Život se žije.

Co nás živí a sytí, konejme.
I kdyby všechno padlo, Duch nás podrží.
Odpočívejme a tvořme si co opravdu z duše, co s námi ladí.
Svobodní v tom buďme.

To jak jsme zas byli spolu v respektu na pouti a plně spolu přítomní i v naslouchání, bylo pro mě vyživující a vím, že s důvěrou k tomu ráda přizvu další.

Ať k Zahře, do údolí k Ajutovi, do budoucna ke Kačce?
Vše je možné.

Vize rozkvétajícího Amonitu.
Držím ji dál.
Je jasná.
Muž i žena v harmonii spolu.
Kruh ohniště a čtvero dřev kolem něj.
Runa hojnosti ve dřevě vyřezaná tu na nás čekala.
Dar vody byl donesený, dar pomoci, když ženě zima, dar úcty a respektu k cestě kohokoliv.
Bezinka prastará u cesty splétá se jak jeden cop.
Teď i tu znovu oheň přitakává.

Amonit-spolek dobře zapsaný …pokud tuhle vizi udržíme, čeká dobrý rok.
Nás všechny.

Hauww